Vachta list 30g x Menyanthes trifoliata folium cons. Sypaná bylina MILOTA

Kategorie:
Bylinky a koření

Droga obsahuje glykosidní hořčiny, menyanthin, loganin a další. Dále flavonoidy, hyperosid, rutin, trifoliosid, třísloviny, organické kyseliny (v podobě esterů), saponiny, pektin, vitamin C, sacharidy, silici, alkaloidy gentiánového typu (např. gentianin a další), organicky vázaný jód a další cenné minerály. Obsahuje také fytoncidy, látky s antibakteriálním vlivem. Užívání: 1 čajovou lžičku přelít 2dcl vařící vody, vařit 5 min. vyluhovat 10 min. popíjet 1x denně. Nepoužívat dlouhodobě!

Cena na vyžádání

Popis produktu

Složení: Menyanthes trifoliata folium. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.

Droga obsahuje glykosidní hořčiny, menyanthin, loganin a další. Dále flavonoidy, hyperosid, rutin, trifoliosid, třísloviny, organické kyseliny (v podobě esterů), saponiny, pektin, vitamin C, sacharidy, silici, alkaloidy gentiánového typu (např. gentianin a další), organicky vázaný jód a další cenné minerály. Obsahuje také fytoncidy, látky s antibakteriálním vlivem. Užívání: 1 čajovou lžičku přelít 2dcl vařící vody, vařit 5 min. vyluhovat 10 min. popíjet 1x denně. Nepoužívat dlouhodobě!

  • Vachta trojlistá list (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Menyanthes trifoliata folium. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.

Droga obsahuje glykosidnú horčiny, menyanthin, loganin a ďalšie. Ďalej flavonoidy, hyperosid, rutín, trifoliosid, triesloviny, organické kyseliny (v podobe esterov), saponíny, pektín, vitamín C, sacharidy, silicu, alkaloidy gentiánového typu (napr. Gentianin a ďalšie), organicky viazaný jód a ďalšie cenné minerály. Obsahuje tiež fytoncídy, látky s antibakteriálnym vplyvom. Užívanie: 1 čajovú lyžičku preliať 2dcl vriacej vody, variť 5 min. vylúhovať 10 min. popíjať 1x denne. Nepoužívať dlhodobo!

 

Vachta trojlistá: Synonyma:
Latinsky:
 Trifolium palustre, Lotus palustris
Česky: Vachta třílistá

Vachta trojlistá: Droga:
Latinsky:
 Folium menyanthidis, Folium trifolii fibrini, Folium trifolii aquatici, Folium trifolii amari, Folium trifolii palustris
Česky: List vachty

Vachta trojlistá: Názvy:
Lidové:
 Hořký jetel, třírožka, vodní jetel, třílístník, bobřek, horká ďatelina, trojan vodný, vodná ďatelina, bobrek, lunkvorec, trojan vodní, trojice vodní, trojlístek, vachta trojená, vodní dětel, hořký dětel, brukvorec, trojlistník, třílístek, bokřek, kozí fazole
Slovensky: Vachta trojlistá
Německy: r Dreiblättriger Fieberklee, Bitterklee, Fieberkleeblätter
Rusky: Vachta trechlistnaja
Anglicky: Buckbean
Polsky: Bobrek trojlistny, Bobrek trojlistkowy

Chemické složení: List obsahuje především glykosidicky vázané a chuťově velmi výrazné sekoiridoidové hořčiny patřící mezi tzv. čisté hořčiny (foliamentin/foliomentin ?/, mentafolin /mentiafolin ?/, dihydrofoliamentin, swerozid), verbenalinový typ hořčiny – iridoid loganin = meliatin, monoterpenové alkaloidy (iridoidy charakteru alkaloidů gencianin, gencianidin, gencialutin), flavonoidy (např. trifoliosid, rutin a hyperosid), estery organických kyselin (kyseliny palmitové, mravenčí, octové, máslové), třísloviny do 7%, pektin, saponiny, trochu silice a vitamín C. Číslo hořkosti drogy je 4000 až 10000. Nachází se zde i menší množství organicky vázaného jódu. Droga obsahuje fytosterin a cerylalkohol, invertin, emulzin, mastný olej, sacharidy ze kterých při hydrolýze vzniká galaktóza a manóza, dále cholin, invertní cukr a kyselinu fosforečnou. Uvádí se i menyantin, kumariny, fenolové kyseliny, fytoncidní látky, minerální soli manganu, železa a jódu.

Vnitřní užití:
Hořčiny jako čistou látku používáme málo. Dává se přednost drogovým výtažkům (tinktůrám a vínům). Mnohdy přidáváme hořčiny k léčivým preparátům, abychom upravili jejich chuť. Vachta se přidává jako adjuvans k jiným rostlinám, a to hlavně tehdy, když je třeba přidat hořčiny (číslo hořkosti má nejméně 4000). Přípravky z vachty jsou hořké a proto se doplňují jinými bylinami. Vachtou naopak posilujeme hořké čaje obsahující hořec, zeměžluč nebo puškvorec, ale můžeme ji přidávat i do jiných čajů. Aplikační formy: nálev, tinktura.
Připravuje se studený macerát z 1,5 lžičky drogy na 2 sklenice vody (má 8 hodin postát).
Nebo:
Z vachty je možné připravit výluh za studena. Polévková lžíce suché drogy se nasype do 3 dl studené vody a nechá se 8 až 10 hodin vyluhovat. Po přecezení se výluh užívá 3x denně 1 až 2 polévkové lžíce před jídlem.
Obvykle se dávkuje 1/2 kávové lžičky na šálek záparu nebo se krátce zavaří 1 lžička drogy ve sklenici vody (postát 15 minut a pít 1 šálek denně).
Nebo:
Infusum seu Decoctum Folii menyanthidis (4 g drogy na 200 ml vody) se užívá 4-5x denně po 1-2 lžičkách, 30 mint před jídlem.
Nebo:
Spaří se 2 kávové lžičky čaje v půl litru vroucí vody, nechá se chvíli přikryté stát a před každým hlavním jídlem se pije jeden šálek.
Nebo:
List se používá v záparu (2-3 polévkové lžíce řezané drogy na šálek vody, pít ob den).
Nebo:
Užívá se ve formě čaje (2 polévkové lžíce drogy na šálek vroucí vody), 3x denně.
Nebo:
Z vachty je možné připravit zápar. Polévková lžíce suché drogy se nasype do 3 dl studené vody a nechá se 8 až 10 minut vyluhovat. Po přecezení se výluh užívá 3x denně 1 až 2 polévkové lžíce před jídlem.
V lidovém lékařství se vachta užívá obvykle jako žaludeční lék. Při porušeném trávení se doporučuje odvar z 10 g sušeného listí vachty, které 3 minuty vaříme ve 1/4 l vody. Necháme potom ustát a pijeme polovinu ráno a polovinu večer.
Droga se užívá i v prášku (2 g s vodou nebo s mlékem).
Nebo:
Práškovaná droga z listu se podává v oplatcích nebo v kapslích v jednotlivých dávkách 0,5 g, a to 2-4x denně.
Nebo:
List se užívá také v prášku (3-5x denně na špičku nože, zapít vodou) jako prostředek žaludeční např. při žaludeční slabosti a trávicích obtížích, nechutenství, žaludečním kataru, při dráždění na zvracení a na povzbuzení činnosti žlučníku.
Nebo:
Vhodnou lékovou formou je prášek z usušených listů, aplikovaný až 4krát denně na špičku kulatého nože.
ČsL 4 uvádí jednotlivou dávku na zápar nebo odvar 0,5 g.
Při nechutenství se osvědčují žaludeční kapky, připravené tak, že necháme 30 g vachtového listí máčet 7 dní v 1/8 l lihu. Užívá se 3x denně 10 kapek před jídlem.
Nebo:
Tinktura z vachty se užívá po kapkách (10 kapek 3x denně před jídlem). Extrakt ve 30% alkoholu se užívá podobně, jen se dávkuje kávová lžička 3 až 4x za den.
Velmi vhodnou lékovou formou je vachtový elixír, což je jiný název pro bylinný balzám, jehož příprava je popsána v obecné části. Působí velmi účinně ve všech indikacích, kde vachtu používáme.

Lze nahradit: Jako náhradní drogy jsou Radix gentianae a Herba centaurii. Jako hořčinová droga je vachta schopna nahradit kůru kondurangovou, kvassiové dřevo a kaskarillovou kůru. Užívá se také jako náhrada hořce.

Lze zaměnit s: U nás je částečně chráněná (podzemní části se nesmějí vykopávat). Podobné druhy u nás nerostou. Pro omezený výskyt na bažinatých místech je možno rostlinu snadno určit.

Popis: Trvalá močálová, vodní nebo bahenní bylina vysoká 15-30 cm, se silným plazivým článkovaným oddenkem, z něhož vyrůstají velké dlouhostopkaté trojpočetné listy. Jednotlivé lístky dlouhé až 12 cm, jsou opačně vejcovité, celistvookrajové nebo mělce vroubkované, se silnější střední žilkou. Stvol je přímý, zakončený střapcem bílých nebo narůžovělých květů. Kvete v květnu-červnu. Plody jsou jednopouzdré tobolky s mnoha eliptickými, trochu sploštělými semeny. Vachtě se daří v kyselých, zamokřených půdách, kde tvoří zelené koberce. Porost dosahuje výšky až 40 cm. Rostlina má silný, dutý, plazivý oddenek, který se větví. Koncová část oddenku se zvedá a vyrůstají z ní charakteristické trojčetné listy. Hladké, belisté květní stvoly vyrůstají z oddenku v květnu až červnu. Bílé až narůžovělé květy josu uspořádány do hroznu – tvarem vzdáleně připomínají vstavače. Zajímavé je to, že v noci květy vachty v měsíčním světle přímo září – odtud je také latinský název této bahenní rostliny. Oddenek koření až do podkladové vrstvy.

Místo výskytu: Roste na kyselých slatinách, rašelinných loukách, u pramenišť i na mokrých píscích do výšky 1000 m n.m. Má v oblibě kyselé půdy s obsahem syrového humusu. Na místech výskytu roste hromadně, velmi často spolu s ostřicí. Patří mezi chráněné druhy. Při nedostatku vody je schopna vytvořit i pozemní formu menšího vzrůstu. Roste v mírném pásmu celé severní polokoule, v nížinách i horách až do výšek 1 000 m. Roste na mokřinách, v rašeliništích, ve stojatých vodách, na okrajích pomalu tekoucích vod, zejména v jejich slepých ramenech, na trvale zamokřených lukách. U nás je vachta vzácná. Její výskyt byl silně omezen zemědělskými zásahy – vápněním, melioracemi a vysoušením mokřin. Podobně mizí z naší přírody rosnatka okrouhlolistá, která roste v podobných podmínkách jako vachta.

Pěstování: V ČSFR je vachta chráněná, nesmějí se poškozovat její podzemní části ani oddenky. Pro zachování vachty jako léčivé rostliny je nutné její pěstování. Pěstování vachty není náročné. Rozhodující je substrát, ve kterém ji chceme pěstovat. Pokud není rostlina zasazena v kyselém a zamokřeném prostředí, málo roste a její listy žloutnou. Vhodné je připravit si kyselý záhon. Může to být nějaká betonová nádrž nebo ječn jáma vyložená nepropustnou fólií a naplněná rašelinou nebo zeminou z přirozeného stanoviště vachty. Záhon musí být stále zamokřován. Vachta se množí semeny, ale výhodnější je její rozšiřování a množení pomocí oddenků s kořínky. Poměrně rychle se rozrůstá. Drogou je list vachty. V době květu se opatrně ustřihne list s malým kouskem řapíku. List se nesmí trhat, jinak se oddenek vytrhne a tím se rostlina ničí. Na oddenku se musí několik listů ponechat, jinak by mohl odumřít. Pěstování:
Vachta se obvykle nepěstuje. Je však dobře pečovat o její přirozený výskyt, protože na mnohých stanovištích byla již vyhubena. K tomuto účelu rozřežeme její plazivé, masité oddenky na kusy, dlouhé asi 5 cm, a vtlačíme je na okraji rybníků do bahna tak, aby byly stále pod vodou. Mezi sazenicemi necháme mezery asi 30 cm. Stejně se pěstuje vachta i v zahradách na okraji umělých rybníčků a nádržek. Listy se sbírají v květnu a červnu, když rostlina kvete nebo těsně po odkvětu. Listy se odříznou tak, aby u nich zůstal krátký kousek řapíku. Celá rostlina se nikdy nevytrhává. Listy vachty obsahují hodně vody, je třeba je tedy sušit rychle, nejlépe umělým teplem v sušárně.

Doba sběru + sbíraná část: Předmětem sběru je list s krátkou stopkou. Sběr se provádí v období kvetení rostliny (květen-červen, příp. až červenec), obvykle do skosení luk, a to opatrným odřezáváním listů s krátkou stopkou (pozor: rostliny se z vlhkého substrátu snadno vytrhnou). Pro relativně vzácný výskyt je třeba seřezávat pouze část listů a některé jedince nechat zcela nedotčené.

Zpracování + uchovávání: Materiál (list) se suší na vzdušném místě v tenkých vrstvách a bez obracení (je velmi křehký). Poměr seschnutí je asi 5-7:1, podle stáří listů. Pro značný obsah vody v rostlině je výhodnější sušení umělým teplem do 50°C, protože pomalým sušením se rostlina většinou znehodnotí (listy hnědnou a černají). Předem je však nutno vybrat nežádoucí příměsi. Drogu nesmíme stlačovat. Uchováváme ji v dobře uzavřených obalech a chráníme před světlem.

Vlastnosti drogy: Listy jsou bez zápachu a mají velmi hořkou chuť.

Kontaktní údaje

Spolek pro obnovu evropských bojových umění ARMA FERRE
Staroměstská 781/1
79201  Bruntál
Česká republika
27015785
DIČ

www.puritas.cz

Kontaktní osoba

Jan Hyžďal

Kontaktovat velkoobchod

Máte zájem o dlouhodobou spolupráci s tímto velkoobchodem?

Vložením e-mailu souhlasím s podmínkami ochrany osobních údajů.

Velkoobchod Spolek pro obnovu evropských bojových umění ARMA FERRE dále nabízí