Srdečník nať 40g x Leonurus cardiaca herba cons. Sypaná bylina MILOTA

Popis produktu

Složení: Leonurus cardiaca herba. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. V

K hlavním účinným látkám patří bufanolidové glykosidy, hořčina leonurin, alkaloidy stachydrin a leocardin, třísloviny, kyselý saponin, flavonoidy, antokyany, organické kyseliny – citrónová, jablečná, mléčná a vinná, dále křemičitany a stopy silice. Drogu kombinujeme především s třezalkou, meduňkou, brutnákem nebo s listem vrbky úzkolisté, dále adaptogenní drogy, jakými jsou eleuterokok, maralí kořen a další. Užívání: 1 pol.lžíci přelít 0,5 l vařící vody, vyluhovat 10 min popíjet 2 x denně.

• Srdcovník obyčajný vňať (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Leonurus cardiaca herba. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.

K hlavným účinným látkam patria bufanolidové glykozidy, horčina leonurin, alkaloidy stachydrin a leocardin, triesloviny, kyslý saponín, flavonoidy, antokyány, organické kyseliny – citrónová, jablčná, mliečna a vínna, ďalej kremičitany a stopy silice. Drogu kombinujeme predovšetkým s ľubovníkom, medovkou, borákom alebo s listom Vrbka úzkolistej, ďalej adaptogénne drogy, akými sú eleuterokok, maralí koreň a ďalšie. Užívanie: 1 pol. lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, vylúhovať 10 min popíjať 2 x denne.

Buřina srdečník: Synonyma:
Česky: srdečník obecný

Buřina srdečník: Droga:
Latinsky: Herba leonuri cardiacae, Folium leonuri cardiacae, Herba cardiacae
Česky: Nať srdečníku

Buřina srdečník: Názvy:
Lidové : jastrabina liečivá, leví chvost, srdečník
Slovensky : srdcovník obyčajný
Německy : s Echtes Herzgespann, Löwenschwanz, Herzgespannkraut
Rusky : pustyrnik serdečnyj
Anglicky : Motherwort
Polsky : Serdecznik

Chemické složení: Jako obsahové látky se uvádějí především bufanolidové glykosidy (digitaloidy – bufadienolidové kardioglykozidy), (do 0,17%), hořčiny leonurin, větší množství tříslovin (5-9%), kyselý saponiny, flavonoidy, antokyany, stopy silice (0,003%), kyseliny (citronová, jablečná, fosforečná, mléčná, vinná aj.) a jejich soli (sodná, vápenatá, fosforečná, draselná), křemičitany a nepříliš probádaný alkaloid leokardin (= leonukardin) a stachydrin, triterpenoidy, pryskyřice a soli. Uvádí se i vitamín A. Dále iridonový glykosid leonurid, diterpen leokardin, hořčina leonorin, flavonoidy včetně rutinu, kvercetinu, hyperosidu a apigeninu, kumariny.

Vnitřní užití:
Spíše výjimečně se droga podává sólově, častěji se kombinuje s jinými rostlinami ve směsích, které upravujeme podle hlavního požadovaného účinku. Tak například do sedativních směsí drogu kombinujeme především s třezalkou, meduňkou, brutnákem nebo s listem vrbky úzkolisté. Zajímavě působí kombinace drogy s výtažkem adaptogenních drog, jakými jsou eleuterokok, maralí kořen čili leusea a další. V tomto případě většinou kombinujeme tinktury – není li předepsáno jinak – v poměru 1 díl srdečníkové tinktury na 2-3 díly tinktury z adaptogenu. Ve více případech přídavek srdečníku prohlubuje účinnost adaptogenní drogy v tom smyslu, že odbourává nežádoucí účinky adaptogenů, např. tzv. falešnou nespavost po večerním užití léku, pocit vnitřního třesu apod. Pro lepší rozpustnost účinných látek v alkoholu se výraznější léčebný efekt dosahuje při podávání tinktůr. Bufadienolidy se slaběji rozpouštějí ve vodě. Proto domácí přípravky (např. zápary) nemají tak výrazný účinek jako léčiva připravená průmyslově z jejich izolátů a podávaná při neurózách i rozličných funkčních srdečních obtížích a poruchách v období přechodu.
Aplikační formy: nálev, tinktura, tablety.
K přípravě záparu se používá průměrná jednotlivá dávka 1,5 g, nebo 1 kávová lžička drogy na šálek vroucí vody: pije se 2-3x denně na lačno, případně po doušcích během dne. Někdy se však podávají i vyšší dávky, například 1/2 – 1 lžíce na 1 sklenici (2,5 dl) vody, pije se maximálně po 0,5 dl 2-3x denně.
Nebo:
Vyšší dávkování má Infusum Herbae leonuri (10-15 g drogy na 1 sklenici vody), který se užívá po 3-5 lžících denně.
Nejčastější lékovou formou je dvouminutový odvar, pijeme 2-4 šálky denně.
Extractum leonuri fluidum se užívá v jednotlivé dávce 10-15 kapek 3-4x denně.
Tinctura leonuri se užívá po 30-40 kapkách 3-4x denně. Účinek drogy je podobný jako u kozlíku, avšak poněkud silnější.
Zvlášť účinný je odvar se zředěným vínem při bušení srdce, úzkosti a neklidu.
Užívá se i jako prášek (2-4 g drogy denně).

Lze nahradit: V SSSR tvoří složku mnoha přípravků (zde se uplatňuje i srdečník sibiřský – Leonurus sibiricus L.). Čínští lékaři používají příbuzné odrůdy L. heterophyllus, a to hlavně při menstruačních obtížích. Rostlinu u nás nacházíme ve třech poddruzích (subsp. cardiaca – pravý, intermedius – prostřední, villosus – chlupatý). Txto poddruhy můžeme pro farmaceutické účely zaměňovat, při sběru je proto nemusíme rozlišovat.

Lze zaměnit s: Na podobných místech se roztroušeně vyskytuje i srdečník jablečníkovitý (buřina jablečníkovitá) – Chaiturus marrubiastrum (L.) Ehrh. ex Spenner (syn.: Leonurus marrubiastrum L.), který však má listy vejcovité až kopinaté, klínovitě zúžené ke stopce, na okraji hrubě pilovité a květy bleděrůžové. Vzhledem se mu podobají i hluchavky – druhy rodu Lamium L. Srdečník roste u nás ve dvou plemenech: pravý = ssp. vulgaris a chlupatý = ssp. villosus.

Popis: Trvalá chlupatá bylina vysoká 50-150 cm. Nať přímá, na hranách trochu drsná, tmavá, čtyřhranná, dutá, rozvětvená. Listy z lícní strany černo-hnědo-zelené, slabě chlupaté, na rubu hustě chlupaté, světle-šedo-zelené, stopkaté, dlaňovitě troj- až sedmidílné, hrubě zubaté, protistojné. Soukvětí s narůžovělými sedícími květy v nepravých papřeslenech (začíná se již v paždích prostředních listů natě). Květy mají zoubkatý kalich, pápěřitou, růžovou dvojpyskovou korunu a čtyři dvojmocné tyčinky. Vnější delší tyčinky se po vysypání pylu kroutí a z koruny vybočují na strany. Tím se srdečník liší od hluchavek, jejichž tyčinky se nikdy nezkracují. Kvete v červnu-září. Kořen je žlutý nebo bleděčervený. Plody jsou podlouhlé, světlehnědé, trojboké, lesklé čtyři tvrdky velikosti asi 2,5 mm.

Místo výskytu: Roste na suchých stanovištích u plotů, cest, na rumovištích, suchých pasekách a loukách do výšky 500 m n.m. U nás roste ve dvou poddruzích – ssp. cardiaca (lysý) a ssp. villosus (chlupatý, pěstovaný). Při sběru se hodnotí rovnocenně.

Pěstování:
Obecně: Buřina je rostlina celkem nenáročná, ale výnosy zelené hmoty a květů závisí přímo na množství živin. Rostlina totiž během jediného roku vytváří obrovské množství hmoty. Je to známá včelařská rostlina. Je vytrvalá a dorůstá do výše 120 cm. První rok nevytváří buřina mnoho hmoty, a proto je snad i škoda zabírat v prvém vegetačním roce množství půdy, pokud se ovšem nezařadí mezikultura.

Poloha, podnebí, půda: Rostlina má malé nároky na půdu. Půdy vyhovují spíše lehčí, hlinité, s dostatkem humusu. Na humózních půdách vytváří mohutné rostliny. Dává přednost slunečné poloze. Srdečník lze pěstovat od nížin do podhorských oblastí do nadmořské výšky 500 m n.m.

Výsev semen: Srdečník na velkých plochách se dá pěstovat z přímého výsevu. Na plochu 1 aru se počítá s 30-50 g semene (na 1 ha 6-8 kg podle pramenu 83.). Při přímém výsevu, který lze provádět na podzim (září-říjen) i na jaře (březen až konec dubna) se může sít značkovací rostlinou, aby bylo možno včas uvolnit okolí od plevele. Obvykle se seje do hnízd ve čtvercovém sponu 40-60 cm (45×45 cm), nebo do řádků vzdálených 45-50 cm (potom rostliny jednotíme na stejnou vzdálenost). Srdečník klíčí tehdy, když teploty dosahují 12°C a více. Zpočátku roste pomalu.

Předpěstování: Srdečník se dá pěstovat také z předpěstovaných sazenic. Tento způsob se používá při pěstování na malých plochách. Sazenice předpěstujeme v pařeništi (výsev v březnu až dubnu) nebo vyséváme řídce do připravených truhlíčků. Rostlinky můžeme dále přepichovat na 5×5 cm do truhlíčků, nebo ve větším do pařeniště na 8×8 cm. Můžeme také přepichovat do zemitorašelinových balíčků. Mají tu výhodu, že po vysázení se nemusí 6 dní zalévat. Na předpěstování sadby na 1 ar je třeba vyset 20 až 30 g semene.

Výsadba: Předpěstované sazenice vysazujeme na definitivní stanoviště koncem léta. V prvním roce roste buřina poměrně pomalu (na záhoně je možno současně pěstovat salát).

Pěstování: Srdečník po sklizni přihnojíme 400 kg NPK na 1 ha. Hnojivo ihned zapravíme do země. Na jednom stanovišti vydrží kultura 6 až 10 let.

Ochrana rostlin: U srdečníku se vyskytuje v hustých porostech na lisztu padlí, a to po dlouhodobém vlhkém počasí. Osvědčil se postřik Kuprikolem 50, dávka je uvedena na obalu. Při postřiku dodržujeme veškeré bezpečnostní předpisy práce s jedy, bezpečnosti při práci – ochranné pomůcky.

Jakostní norma drogy: ČSN 86 6743

Semenářství: Pozemek na podzim vyhnojíme dobře proleželým kompostem v dávce 40-60 t, který zaoráme. Na jaře jak počasí dovolí vláčíme a smykujeme. V březnu vysejeme osivo řídce do truhlíčků. Rostlinky přepichujeme na 5×5 cm, do truhlíčků nebo do pařeniště. Lépe je přepichovat do zemitorašelinových balíčků, rostlina dobře prokoření a po vysázení se nemusí ihned zalévat. Sázíme kolem 15. května n 50×50 nebo 60×60 cm. Do podzimu vytvoří přízemní růžici. Takto porost necháme přezimovat. Na jaře porost vyhrabeme, přihnojíme 400 kg NPK na hektar, hnojivo zapravíme, v řádcích porost okopáme. Srdečník kvete postupně. Vytváří semeno, když jsou již celé semeníky hnědé. Semenice odřezáváme se 40 cm stonkem. Dáváme je na sýpku na papíry, vrstva 30-50 cm, denně je obracíme. Za 10 dnů můžeme semeno vymlátit na mlátičce. Vymlácené osivo dočišťujeme na čistících strojích a sítech. Výnos z aru je 5-8 kg semene, u staršího porostu i více.

Výnosy: Výnosy suché natě se pohybují asi 40 kg v prvním roce, v dalších letech kolem 60 kg z aru.

Doba sběru + sbíraná část: Z rostliny se sbírá mladá, měkká nať v době, kdy je ještě nepichlavá, (někdy list), a to před kvetením (nebo právě rozkvétající olistěná část asi 40 cm od vrcholu, ev. 8-10 cm nad zemí, aby rostliny mohly znovu obrazit). Tloušťka stonku má být nanejvýš 5 mm. Spodní dřevnatá část natě se stonky silnějšími než 5 mm se nesbírá. Sběr je možno provádět na stejném místě i dvakrát do roka (v červnu a září). Kvetoucí nať při manipulaci nepříjemně píchá. Nejlepší doba pro sběr je odpoledne mezi čtrnáctou a šestnáctou hodinou.

Zpracování + uchovávání: Materiál se suší na sučácích v tenkých vrstvách (15-20 cm) ve stínu a v průvanu co nejrychleji (nejlépe při teplotě do 35°C). Při sušení můžeme nať rozřezat, aby lépe schla. Sušení trvá dost dlouho, ale jinak nedělá problémy. Nať je dostatečně suchá tehdy, když se při ohnutí s praskotem láme. Poměr seschnutí je asi 4:1. Drogu je třeba skladovat v dobře uzavřených obalech (krabicích). Sušení není náročné, schne snadno a nať se dá zlomit i přes šňůru na půdě. Pěstovaná na drogu dává dvě sklizně, v prvním vegetačním roce podstatně nižší (asi 30 kg z aru). Ve velkém sušíme na sušárně s teplotou do 40°C. Na sušárnu dáváme 30-40 cm natě, která schne rychle a dobře.

Vlastnosti drogy: Čerstvá nať má ostrou, dost odpornou chuť a ne příliš příjemný pach. Je pichlavá, a to stěžuje manipulaci. Sušená droga je bez zápachu (má dost nepříjemný pach) a má nahořklou chuť. Tvoří ji zlomky květenství, listů a stonků. Čaj připravený ze srdečníku je hořký.