Brutnák nať 40g x Borago officinalis herba cons. Sypaná bylina MILOTA

Popis produktu

Složení: Borago officinalis herba. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.

Naťová droga obsahuje především slizy, třísloviny, saponiny, minerální látky (zejména draslík a vápník), organické kyseliny, vitamíny, sacharidy, cholin, allantoin, stopy silice a alkaloidů, křemičitany, tanin a asparagin. Brutnák je velice známá rostlina, nejen jako léčivka, ale i jako koření. I v homeopatii se používá dlouho a lze říci, že s úspěchem. Odvar z brutnáku je vhodný i pro jarní kůru. Užívání: 1 čajovou lžičku přelít 3dcl vařící vody, vařit 5 minut, vyluhovat 15 min popíjet 2x denně.

• Borák lekársky vňať (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Borago officinalis herba. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.

Vňaťová droga obsahuje predovšetkým slizy, triesloviny, saponíny, minerálne látky (najmä draslík a vápnik), organické kyseliny, vitamíny, sacharidy, cholín, alantoín, stopy silice a alkaloidov, kremičitany, tanín a asparagín. Borák je veľmi známa rastlina, nielen ako liečivka, ale aj ako korenie. Aj v homeopatii sa používa dlho a možno povedať, že s úspechom. Odvar z boráka je vhodný aj pre jarné kôru. Užívanie: 1 čajovú lyžičku preliať 3dcl vriacej vody, variť 5 minút, vylúhovať 15 min popíjať 2x denne. 

Brutnák lékařský: Droga:
Latinsky: Herba boraginis, Folium boraginis, Flos boraginis, Semen boraginis
Česky: Nať brutnáku

Brutnák lékařský: Názvy:
Lidové : atlacier, burák, oharková zelina, radosť srdca
Slovensky : borák lekársky
Německy : s Garten-Borretsch, Borretsch, Gurkenkraut, Gartenkraut
Rusky : ogurečnik aptečnyj
Anglicky : Borage, Boraget
Polsky : Ogórecznik lekarski

Chemické složení: Podstatnou část účinných obsahových látek tvoří sliz (až 30%), potom třísloviny (asi 3%), saponiny, značné množství minerálních látek (hlavně dusičnan draselný a soli vápníku), kyselina askorbová, sacharidy, flavonoidy, cholin a stopy silice. Významná je přítomnost rozpustných křemičitanů (do 2,2%) a snad i alantoinu – látky podobné močovině, derivátu purinu, která se zúčastňuje na ztekucování sekretu z ran a umožňuje tvorbu nové zdravé tkáně (granulaci). Brutnák dosud není chemicky a farmakodynamicky dostatečně prozkoumaný. Semena obsahují esenciální mastné kyseliny, včetně kyseliny cis-linolové a gama-linolenové.

Vnitřní užití:
Drogy se dávkují ve formě záparu v množství 2-3 g květní drogy nebo 8-10 g naťové (listové) drogy (1 a 1/2 až dvě lžíce) na sklenici až dvě vroucí vody. Zápar se nechá stát asi 15 minut a pijí se 2-3 šálky denně.(1,5 dl).
Nebo:
Infusum Herbae borraginis (10-30 g natě na 500 ml vody) se užívá 1/2 sklenice 2-3x denně, nebo 1 kávová lžička drogy na šálek záparu. Pije se 2x denně.
Jako ochranný prostředek (protektívum) se užívá odvar z 1,5-2 lžic drogy na 5 dl vody (pít 2-3x denně po 1 dl). Zde se však kombinuje s úbory heřmánku a listem šalvěje, případně podbělu, proskurníku a se lněným semenem.
Podáváme 2-3x denně šálek až sklenici nálevu. V urologii buď 4x denně 250 ml, nebo 3x denně 350 ml nálevu.
Brutnákové medicinální víno (připravené macerováním drogy ve víně) má chladivý a uklidňující účinek. Podáváme je po 50 až 125 ml na jednorázovou dávku.
Užívá se i šťáva z čerstvých rostlin. Rostliny jsou šťavnaté, šťávu doporučujeme mírně naředit vodou. Dávka činí 25 až 50 ml šťávy 3x denně.
Brutnákové semeno se užívá buď přímo v dávce 4x denně na špičku kulatého nože, nebo formou hotového přípravku, tj. brutnákového oleje v kapslích, který se velmi osvědčil při regulaci látkové výměny, zejména u revmatických a kožních chorob a dále při astmatu.

Zevní užití:
Droga má i zevní použití na hojení ran, kožních vřídků, chronických vyrážek a popálenin. Zde se připravuje macerát (asi 8%) nebo odvar, který se po krátkém zavaření (3-5 minut) nechá stát přikrytý asi 12 minut a vhodným způsobem přikládá (použije na oplachování nebo obklady, případně se přikládají přímo čisté rozdrcené listy).
Výhodné jsou i koupele rukou a nohou při revmatismu a dně, a některých kožních afekcích – jednou nebo i dvakrát denně 2 polévkové lžíce na každý litr lázně.
Při popáleninách a některých kožních afektech se lépe osvědčily kašovité obklady z čerstv natě.

Lze nahradit: Místo brutnáku lékařského je možno pro mucilaginozní účinky použít Althaea officinalis.

Lze zaměnit s: Naši zástupci čeledi brutnákovitých jsou byliny, mají na stonku i listech silné drsné chlupy (proto se označují i jako drsnolisté) a jsou si navzájem podobní. Záměna mezi nimi je velmi lehká a častá, proto je třeba dávat pozor na popisy a vyobrazení. Ze všech brutnákovitých rostlin je nejznámější pomněnka („nezábudka“) – Myosotis L., s půvabnými modrými květy.

Popis: Jednoletá bylina vysoká 30-60 cm. Nať řídce štětinatě ochlupená, přímá, listy přízemní růžice stopkaté, sedící, na nati vejcovité, střídavé, vlnitě zprohýbané, s vystoupavou žilnatinou na spodní straně, mělce vykrajované až celistvookrajové. Má nápadné modré nebo bílé květy na dlouhých stopkách s krátkou korunní rourkou, ze které vyčnívají tyčinky s neplodnou polovinou. Květy tvoří řídké závinky a jsou s listeny. Kvete v červnu-srpnu a kvetení trvá přibližně měsíc. Plody jsou tvrdky.

Místo výskytu: Druh pochází z jižní Evropy. Velmi zřídka se v nížinách pěstuje jako zelenina a ve volné přírodě zplaňuje.

Pěstování:
Obecně: Brutnák se u nás kdysi hojně pěstoval v zahrádkách jako koření a zelenina. Na poli se snadno zvrhne na divokou formu a stává se z něho plevel. Původní je asi jen v jižním Španělsku. Kvete od května až do září, kvetení trvá přibližně měsíc. Brutnák obsahuje hojnost slizu a přes jednoduchý řepovitý kořen se snadno přesazuje a zakořeňuje. Svým obsahem slizu dokáže vyvíjet vysoký tak na vodu i v době sucha.

Poloha, podnebí, půda: Protože vytvoří během jediného roku hojnost hmoty, daří se jí na půdách výživných a na hnojení skutečně viditelně reaguje. Snese i polostín a dá se proto pěstovat i mezi stromy v sadu. Půda vyhovuje hlinito-písčitá, vápnitá, výživná. Brutnák ale snáší také půdy těžké a polostín.

Výsev semen: Semena se obvykle nedají koupit, protože se obtížně zachytávají a při postupném dozrávání vypadávají na zem. Pro založení kultury si obvykle musíme obstarat sazeničky ze samovýsevu u některého pěstitele. Pokud máme semena, můžeme brutnák vysévat již na podzim a rostlina pak přezimuje ve fázi přízemní listové růžice, nebo sejeme na jaře v dubnu. Klíčí za 1-3 týdny. Potřeba semen na ar = 20 g.

Předpěstování: Je možno také pěstovat z předpěstovaných sazenic, které dobře zakořeňují.

Výsadba: Předpěstované sazenice vysazujeme na záhon v dubnu.

Pěstování: Během vegetace plejeme a okopáváme.

Jakostní norma drogy: ON 86 6828

Semenářství: Pokud si chceme sami zajišťovat semena, je třeba mít na paměti, že snadno vypadávají.

Domácí pěstování: Jednoletá rostlina dosahující výšky 50-80 cm. Potřebuje propustnou, živnou půdu, mnoho vody a slunce. Brutnák se po jednorázovém výsevu rozmnožuje v zahradě dále již sám. Vysévá se od dubna do června na venkovní záhon. Klíčí ve tmě, proto semena zakrejte prosetou vrstvičkou kompostu. Vyžaduje otevřená slunná stanoviště a vlhkou, ale propustnou půdu. Odštipováním odkvetlých květů prodloužíte květení a zabráníte přílišnému samovýsevu.

Doba sběru + sbíraná část: Sbírá se nať v počátečním stádiu kvetení (květen-červen až červenec) seřezáváním nad zemí, nebo jen listy, případně jen kdysi slavná droga – květ. Požadavek na usušenou kvetoucí nať je poměrně vzácný. Pokud se sklízí pro vlastní potřebu (uklidňující účinek na srdeční nervy), je lépe sklízet jen listy a květy. Spodní listy se přitom nesbírají.

Zpracování + uchovávání: Materiál (nať) se pomalu, opatrně suší v tenkých vrstvách ve stínu (teplotou do 40°C). Sušení na slunci se nedoporučuje. Při manipulaci se suchou drogou je třeba trochu opatrnosti – suché květy trochu píchají a mohou způsobovat vyrážky. Poměr sechnutí se pohybuje 4-5:1. Drogu je třeba skladovat v dobře uzavřených nádobách a chráněnou před světlem a vlhkem. Lodyhy velice špatně schnou a droga takto dlouho sušená obvykle hnědne, proto se většinou doporučuje sbírat a sušit pouze květy a listy.

Vlastnosti drogy: Nať má zvláštně příjemnou chuť – asi jako okurky a podobný slabý pach. Květy voní medem a chutnají nevýrazně.

Poznámky: Rostlina se pěstuje hlavně proto, že její listy poskytují chutný kořenitý salát, který má příjemnou okurkovou vůni i chuť. Odvarem se někdy přibarvují zeleninové konzervy. Pokud se užívá v kuchyni, nevaří se spolu s jídlem, jen krátce se zahřeje. Může se nakládat do octa či oleje. Léčebné užití rostliny není velké, většinou se užívá v lidovém léčitelství. Někdy se doporučuje přidávat brutnákové listy s kouskem estragonu („tarkan“), listem vinné révy a kopru do zavařovaných okurek, které získají vynikající chuť i aroma. Používá se na rozhojnění včelí pastvy kolem úlů. Jeho mednatost je vysoká, dosahuje až 200 kg/ha a kvete asi měsíc po výsevu. Mladé listy a květy se sklízejí až do podzimu. Brutnák se nakládá do oleje a octa. Květy se kandují a mrazí do kostiček ledu. Nasekané mladé listy dodají chuť čerstvých okurek salátům, polévkám, tvarohu a studeným předkrmům. Nahrazují sůl. Květy jsou ozdobou sendvičů i sladkých moučníků. Nať brutnáku hozená na oheň jiskří jako malý ohňostroj.